Když se řekne atestace, zkoušení, testování neboli certifikace

Státní pokladna Centrum sdílených služeb, s. p.

Kdo někdy zažil certifikační audit, ví dobře, o čem teď bude řeč. O důkladném prověřování pracovních procesů, na jehož konci je „vysvědčení“ označující vysokou odbornou úroveň vlastníka certifikátu.

Ať budete o sobě sebevíc říkat, jak jste dobří, bude to především váš názor. I reference mohou být čistě subjektivní. Jednou si s někým sednete a on vaši práci ocení, jindy třeba něco nevyjde. I proto je fajn, že existují auditoři. Jejich práce sice může být pro někoho nepříjemná, kdo však má věci v pořádku, nemusí mít důvod k obavám. Stejně tak je to u nás v SPCSS. Máme zavedeny postupy, které dodržujeme, a opíráme se o předpisy, které nám pomáhají na cestě k požadovanému výsledku. Aby naše slova o dodržování postupů měla potřebnou váhu, opíráme se o výsledky nezávislého šetření. O audit. Nezávislé přezkoumání našich činností, informací a dat s cílem prověřit jejich platnost a spolehlivost.

Auditů je několik druhů. Ten, který nám dal zabrat v posledních dnech (i týdnech), je audit recertifikační. Není zatěžko pochopit důležitost. Přece jen jde o platnost certifikátů, o které mimo jiné opíráme svou profesní kvalifikaci. Jejich platnost je tříletá. A pokaždé je to jako maturita. Auditor, tedy kontrolor, má právo nahlížet do dokumentů souvisejících se směrnicemi a procesy, ptát se, zkoumat. Na nás je mít veškeré předpisy, příručky a doklady aktualizovány, znát je a samozřejmě dodržovat. Po prověření postupů následuje vypracování zprávy (hodnocení), na jejímž základě dochází k vydání/obnově zmíněných certifikátů. Nebo také, v případě průkazné neshody, k jejich odebrání. Co myslíte, prošli jsme? Ano! Máme radost, že jsou naše služby opět certifikovány.